Planeta Venuše

O nitru planety Venuše dosud schází podrobnější údaje získané měřením. Protože jsou planety Venuše a Země rozměry a hmotností podobné, vědci předpokládají i podobnost nitra těchto dvou sesterských planet.

Povrch planety Venuše není nikterak starý. Jeho stáří je odhadováno na přibližně 600 milionů let. To však znamená, že v této době musely na Venuši probíhat procesy, které tvářnost povrchu radikálně změnily a omladily jej. Těmito procesy byla vulkanická činnost. Povrch Venuše je přibližně z 80 % tvořen lávovými planinami.

V některých oblastech byly zjištěny také písečné duny. Duny jsou tvořeny vulkanickým prachem a pískem, který je přenášen hustou atmosférou a v určitých oblastech ukládán.

Při výzkumu povrchu Venuše byly zjištěny i stopy po tektonické činnosti, která se však výrazně liší od toho, co známe ze Země. Mezi ryze vulkanickými útvary lze nalézt zbytky po tektonické činnosti v podobě zlomů, vrásových hřebenů či puklin, které jsou doprovázeny vulkanickými útvary.

Jelikož má Venuše velmi hustou atmosféru, která brzdí dopadající tělesa, nenachází se na povrchu planety žádné impaktní krátery menší než 2 km v průměru. Krátery na Venuši jsou relativně mělké a jejich počet je v porovnání s počtem impaktních kráterů na jiných tělesech nízký. Tento fakt má dvě příčiny, velká tělesa, která mají šanci přežít průlet extrémně hustou atmosférou planety Venuše, dopadnout na povrch a vytvořit impaktní kráter, dopadají v posledních několika stech milionech let velmi zřídka. Starší impaktní krátery byly zahlazeny při posledním přetvoření povrchu Venuše před asi 600 miliony lety.

Atmosféra planety Venuše je velmi hustá, její hustota je přibližně 50x větší než u hladiny pozemských oceánů. Její hmotnost je přibližně stokrát větší než hmotnost atmosféry planety Země. Atmosféra Venuše má složitou cirkulaci a vertikální profil. U povrchu planety vane vítr rychlostí pouze 0,5-2 metry za sekundu. S výškou rychlost proudění roste.Ve výškách kolem 50 km je rychlost proudění přibližně 50 metrů za sekundu a o 20 kilometrů dokonce dvakrát tolik. Díky atmosféře je teplota nad povrchem osvětlené i neosvětlené polokoule planety Venuše stejná.

Atmosféra rotuje přbližně o 20% rychleji než pevný povrch planety (tzv. superrotace atmosféry). Při proudění atmosféry nad povrchem a obtékání reliéfu se vytvářejí vlny, které stoupají vzhůru a vytvářejí turbulentní víry. Energie z těchto vírů pohání superrotaci.

Hlavní vrstva oblačnosti se nachází ve výškách kolem 45 až 65 km. Z pozemského hlediska se jedná o velmi řídkou oblačnost (dohlednost je několik kilometrů). Horní hranice oblačnosti dosahuje výšky kolem 90 km nad povrchem a spodní hranice kolem 30 kilometrů.